Tomáš Vandas už dávno není jen „instalatérem v kožené bundě“, ale svoje osobnostní kvality ukazuje zástupům příznivců Dělnické strany (sociální spravedlnosti) takřka každý den. Není tedy divu, že jeho sebevědomí stoupá a dovede si představit sám sebe na prezidentském stolci.

Může se pouze dohadovat, jaké zkušenosti stály za odhodláním národovců demonstrovat proti terorizování konečníku, nicméně podle výrazu aktivistů se zřejmě jednalo o palčivou životní zkušenost. Redakce antifa.cz shání kontakt na aktivistu se zavázaným prostředníčkem, kterého podezíráme, že by o celé věci mohl mít podrobnější informace.

Po letošním prvním máji by jistě klasik mohl s klidným svědomí zopakovat řádky své nesmrtelné knihy, stačilo by jen poupravit pár detailů:
„Náš obrlajtnant Lamprecht, ten nám vždy říkal:,Disciplína, vy kluci pitomí, musí bejt, jinak byste lezli jako vopice po stromech, ale Dělnická strana z vás udělá lidi, vy blbouni pitomí.' A není to pravda? Představte si park, řekněme na Karláku, a na každým stromě jeden národní socialista bez disciplíny. Z toho jsem vždycky měl největší strach.“

Dovolujeme si upozornit na novou sekci Galerie v které se budou objevovat střípky ze života "dělníků" a dalších "bojovníků proti proudu a za svobodu slova". Pokud máte nějaký peprný obrázek, text, citaci, fotku apod. hned vše pošlete na hahaha[zavináč]antifa.cz.  Rádi zveřejníme!

Hajlovačky, striptýzová tyč, chuligán Drobek a vlajky DS(SS) a Konfederace. Člověk nemusí být zrovna znalec neonacistické scény, aby vyřešil pomocí těchto indícií křížovkářskou hádanku "Jihočeské město na sedm". Kaplice, ve které tehdejší člen DSSS „Ferda“ Pytel uspořádal sraz neonacistů konzervativnějšího ražení, se mezitím stala v antifašistických i neonacistických kruzích legendární. Bohužel originálnost interiéru srazu v Kaplici a nápaditost pózování neonacistů na fotografiích, které jsme zveřejnili, už tolik neocenilo vedení DSSS a „Ferda“ Pytel byl ze strany vyloučen. Vzpomínka na „krásnou bílou noc“ (slova moderátora večera) v Kaplici ale zůstane v srdcích mnoha účastníků této ojedinělé akce.

Na tradiční svatováclavské demonstraci v září 2011 v Kladně se pochlubila skupina pražských a severočeských neonacistů a neonacistek novým transparentem s ledacos slibujícím nápisem "Nikdy nevíš, kde nás potkáš!" Upřímně řečeno, nejsme si tak jisti, že nevíme, kde by se (zleva) pan Magda, pan Lašák, slečna Plešáková (posléze Bundová ale vypadá to, že zase brzy Plešáková), slečna Rohová, slečna Fričová, slečna Dörflová a pánové Valenta a Brůna dali potkat. Nevíme jen to, kde by se dala potkat Jeho Velkoozubenost Marek Stejkoza, známější jako Hirato (s brýlemi a kravatou uprostřed vzadu), který po svých letních dobrodružstvích s maskami, noži a Kaplicí kamsi zmizel.
Jediný na fotce, kdo by možná měl doufat v neviditelnost, je slečna Dörflová, která měla nedávno tu drzost, že si dovolila vznést pochybnosti o rovnováze příjmů a výdajů ve fondu na stíhané a odsouzené neonacisty, který spravuje torzo bývalých RWU. Od té doby se na její adresu objevují mezi jejími (bývalými) přáteli a přítelkyněmi převážně jen nadávky a výhrůžky. Ale snad to nebude tak zlé. Kdyby se měla splnit jen desetina neonacistických výhrůžek, byl by už dávno konec světa.