Čeští neonacisté se v rámci boje proti multi-kulti jali používat také cizí slova. Když však vhodné cizí slovo nenaleznou, nezbývá než ho vymyslet. S tím však mohou nastat potíže. A tak si můžeme na stránkách Národního odporu přečíst následující výzvu:

Jistě zraku pozorného čtenáře neuniklo sousloví „homosexistické shromáždění“. Co to však znamená?

Začněme u slova sexismus. Jde o termín používaný od poloviny 20. století, který se vztahuje na přesvědčení, že jedno z pohlaví je nižší, méně důležité nebo schopné. Slovo homosexismus pak můžeme nalézt mezi pokusy o dokonalejší vyjádření termínu homofobie, který značí strach z homosexuality nebo homosexuálně zaměřených osob, odpor k nim nebo jejich diskriminaci. Homofobie však není oficiálně zařazena mezi nemoci a dušení poruchy, kam většina fobií patří. Z tohoto důvodu prosazovali a prosazují různí odborníci jiná označení, vedle zmíněného homosexismu například termíny jako homosexofobie, homonegativismus, heterocentrismus, heteronormativita nebo heterosexismus.

Na co tedy Národní odpor své příznivce zve, když po nich chce, aby „přijeli do Brna vyjádřit svůj nesouhlas s homosexistickým shromážděním“? Postaví se neonacisté na rozdíl od předloňského roku odpůrcům Queer Parade? Napadnou tentokrát bigotní katolíky? Budou se neonacisté v Brně svlékat, navzájem olizovat a naznačovat homosexuální praktiky, jako činí v soukromí? Přiznají barvu? Stane se hnědá jednou z barev duhy?

Související odkazy:
Pancéřoví granátníci Národního odporu Praha